Tajemné město - série 2018

10. května 2018 v 20:13 | Eillen |  Tajemná města - Město moře a železa
I v letošním roce jsem v rámci akce Duben Měsíc Drabble psala příběh na pokračování z Tajemného města. Tentokrát je již známo o jaké město je, to však neznamená, že byl dovyprávěn celý jeho příběh.

Mezi sérií z roku 2017 a letoší byl vydán ještě jeden příběh, který pro pochopení této série není úplně nutné číst, přesto dokresluje situaci. Příběh se nachází zde: http://sosaci.net/node/28682





Téma: Utečme z bublin - 11.3.2018
Všechno má svůj čas
Jindřich
Procházel web a přemýšlel, že je na čase překonat svůj strach a vyrazit poznávat svět na vlastní oči.
-*-
Vrbová dívka
Seděla na kraji Padrťského potoka. Vzpomínala na chvíle strávené ve společnosti Vypravěče. Toužila po tom ho opět spatřit. Sama to ale nezvládne. Bude muset opět začít někomu důvěřovat.
-*-
Jan Rokycana
Stál před dveřmi, které tam neměli co dělat. Najednou mu hlavou proudily vzpomínky na podivné události z jeho dětství. Salix, Vypravěč, Alois. Bublina zapomění praskla a on po tolika letech opět vstoupil do tajemného města.
-*-
Město
Pozorovalo trojici.
Mělo plán.
Ale zatím jej nehodlalo odkrýt.
Všechno má svůj čas.


Téma: Všechno nebo nic - 1.4.2018
Tváří v tvář muži z portrétu
Stál a nevěřícně pozoroval čilý ruch tržiště. Ne, že by na náměstí nebývaly trhy. Jen si byl stoprocentně jistý, že nebyly středověké.
"Klid, Jindro, všechno se ti jenom zdá," pronesl sám k sobě. Na pár minut zavřel oči, aby nalezl ztracenou rovnováhu.
A pak, ve chvíli, kdy je otevřel, spatřil muže, jehož portrét si pamatoval z hodin dějepisu.
"Vítej v tajemném městě," pronesl Jan Rokycana.
"Nebo jinak. Nic se ti nezdá. Tobě, kamaráde, regulérně hráblo," pokračoval Jindřich v samomluvě.
"Zbytečně se trápíš. Nesníš, ale ani nejsi blázen," ozval se další hlas za jeho zády. Nechtěl se otočit, ale zvědavost zvítězila.


Téma: Němí svědci - 2.4.2018
Slib
Před Jindřichem stála dívka připomínající vrbu.
"Ty! Tohle všechno je tvoje vina!" vykřikl a popadl ji za zápěstí.
"To bolí," snažila se vykroutit. Naštěstí zasáhl Jan a Jindřicha od vrbové dívky odtrhl.
"Pusť mě!" zmítal se Jindřich, ale sevření jeho věznitele bylo pevné.
"Salix, o čem to mluví?" zeptal se Jan vrbové dívky.
"Město. Slíbilo, že se vrátí Vypravěč. Chtělo, abych přivedla jeho," popotahovala vrbová dívka.
"Doufám, že ho má jen najít a není obětí za Vypravěčův návrat," zašeptal Jan.
Oběť? Mám umřít? blesklo Jindřichovi hlavou.
V šoku padl na kolena.
Kočičí hlavy, tak jako dříve, mlčky přijímaly slzy strachu.


Téma: Tři krát tři - 3.4.2018
Devatero klíčů
Jindřich se pomalu uklidňoval. Co jiného mu také zbývalo.
"Takže bez Vypravěče se odsud nedostanu," pronesl unaveným hlasem.
"Netuším, ale myslím si, že to tak bude," odpověděl Jan Rokycana, zatímco mu pomáhal vstát.
"Hele, děvče, proč mám pocit, že ty něco tušíš," otočil se Jindřich na Salix.
Zelené duhovky vrbové dívky zbělely a z jejího hrdla se ozval prastarý hlas: "Při hledání Prvního tři býti musí. Společně započnou pátrání a tří klíčů naleznou. Druhou trojici klíčů již jen dva hledati budou. Poslední trojici klíčů však vypátrat může pouze ten, který Tajemné město jako poslední odhalil. To on Vypravěče nalézti smí."

Bonusové téma: Královna cest - 4.4.2018
Strážkyně cest
Děsivý hlas utichl. Salix se začala třást potlačovanými vzlyky.
Jindřich, ač byl naštvaný, do čeho ho zatáhla, se na ni nedokázal v tu chvíli zlobit. Přistoupil k ní a objal ji.
"To bude v pořádku. Najdeme klíče. Dojdeme pro Vypravěče. Všechno bude jako dřív," utěšoval Salix. O tom, že ho na konci bude hledat zřejmě sám, se nezmiňoval. Odmítal si to připustit.
"Vrbová královno, ty která strážíš cesty do skrytého města, pověz. Kudy se vydat pro první klíč?" pronesl vesele Jan. Salix se přestala třást. Odstoupila od Jindřicha a plaše se usmála
"Tři vrchy, tři potoky, tři brány," naznačila nesměle.


Téma: Poslední hrdina - 4.4.2018
Žďár
Naposledy byl na Žďáru jako kluk. Tehdy hráli s kamarády hru na hrdiny. A on byl posledním udatným bojovníkem chránícím brány města před nájezdem nepřátelských vojsk. Jak byl tehdy jeho život jednoduchý.
"Kde začneme hledat? Přímo na vrcholu?" zeptal se Jan.
"Za mě je u jedné skalní vyhlídky kmen stromu zničeného bouří. Já bych začal tam," navrhl Jindřich.
"Proč tam?" zeptala se vrbová dívka překvapeně.
"Mám pocit, že je to dobré místo," pokrčil Jindřich rameny. Tvářil se, že neví, ale pravdou bylo, že právě tam jako chlapec svedl boj s lítou příšerou a zachránil město. Přišlo mu symbolické začít tam.

Téma: Probuď se - 5.4.2018
První klíč
"Prosím, prober se!" slyšel Jindřich zoufalý hlas vrbové dívky.
Pokusil se pohnout, ale tělo ho neposlouchalo. Cítil se strašně slabý.
"Klíč. Máme ho?" zašeptal a pomalu otevřel oči.
"Ano. Ale to není podstatné," prohlásil Jan a pomohl mu na nohy. "Jsi v pořádku?"
Jindřich nechápal, proč se jeho společníci tváří tak vystrašeně
A pak si vzpomněl...
Měl ruku uvězněnou v kmeni stromu. V dlani cítil klíč, ale ruka byla zaseklá. Jakoby vrostla do kmene.
A poté, ač byla blankytně modrá obloha, do stromu udeřil blesk.
Jindřich nechápal, jak to přežil. Jedním si ale byl jistý. Další klíč vyndá někdo jiný.

Téma: Čas hesel - 6.4.2018
Hájenka na Čilině
Tentokrát to byla Salix, kdo je vedl k druhému vrchu - Čilině. Jestli měl předtím Jindřich tušení, kde by se mohl nacházet první klíč, Salix vypadala, že jde na jistotu.
Oproti Žďáru byla cesta pozvolnější, ale delší. A tak, ve chvíli, kdy došli na místo, byl Jindřich rád, že popadá dech.
"Páni, úplně jsem na hájenku zapomněl," pronesl po chvíli. "A asi zase rád zapomenu," dodal, když si všiml zahrady plné zvěře, která se na ně dívala jako by byli potrava. Snažil se nevšímat si, jak se mlsně olizují.
"Blesk. Krvelačná zvěř. Sakra, kdy nastane čas na obyčejná hesla?" prohlásil zoufale.

Téma: Nabídka která se nedá odmítnout - 7.4.2018
Druhý klíč
"Půjdu já," prohlásila Salix. "Nemohu zemřít. Vy dva ano," dodala, a ač byli Jan s Jindřichem proti, neměli argument, kterým by změnili její názor.
Salix prošla brankou a mířila k hájence. Zvířata ještě chvíli pozorovala, zda se k ní přidají i oba muži. Nakonec však šla za ní. S každým dalším krokem do vrbové dívky kousali a odtrhávali z ní lísteček po lístečku.
Jindřichovi bylo do pláče. Viděl, jak sebou Salix pokaždé cukne bolestí. Přesto nevydala ani hlásek.
Když už se konečně vracela s klíčem v ruce, díval se jí do očí.
Ve chvíli, kdy za ní zaklapla vrátka, omdlela.

Téma: Už nejsem dítě - 8.4.2018
Zraněná
Jindřich opatrně objímal pokousané tělo vrbové dívky.
"Jsem v pořádku," zašeptala Salix a pokusila se vstát.
"Jen odpočívej," odpovídal stejně tiše Jan a hladil ji po zlámaných vlasech.
"Budeš v pořádku," pronesla Salix a zadívala se Janovi do očí. Nemusela nic říkat. Janovi to bylo dávno jasné. Získat klíče nebylo nic snadného a tentokrát pro něj bude muset jít on.
"Nemusíš mě utěšovat. Už dávno nejsem ten vystrašený chlapec," pousmál se, ale úsměv mu nedošel do očí.
"Vím. Ale dokud tě utěšuji, nemusím myslet na bolest," přiznala Salix.
"Jak ti můžeme pomoc?" zeptal se Jindřich.
"Netuším," rozbrečela se vrbová dívka.

Téma: Poslední bílé místo na mapě - 9.4.2018
Strach z neznámého
Jindřich s vrbovou dívkou v náručí pospíchal k poslednímu vrchu.
Jan jej neochotně následoval.
Měl strach.
Nepřiznal to nahlas, ale ten vrch ho od mala děsil a nikdy k němu nešel. Možná za to mohl ten název - Kotel. Vyvolával v něm představu pekla.
Jan toužil utéct a předstírat, že nikdy nevstoupil do skrytého města a cesta za klíči byla jen sen.
Jenže nemohl. Ne po tom, čím si prošla Salix.
A tak se zhluboka nadechl, zrychlil krok, došel Jindřicha a opatrně od něj převzal vrbovou dívku. S jejím tělem v náručí našel odvahu postavit se strachu a probádat neznámé území.

Téma: Buben - 10.4.2018
Mrholení
Při stoupání do vrchu se musel Jan s Jindřichem střídat v nesení vrbové dívky častěji. Kopec sice nebyl prudký, ale to vynahrazoval ve své délce.
Jindřich byl zpocený a tak uvítal, když začalo mrholit. Zaklonil hlavou, zavřel oči, nechal deštík dopadat na svoji tvář, zaposlouchán do zvuku kapek narážejících na listy stromů. Lehké bubnování ho vrátilo do dětství. Do doby, kdy mu dědeček vyprávěl, že to matka příroda hraje zvířatům na listové bubínky, aby je potěšila.
"Jindřichu, podívej!" vyrušil ho Jan. Jindřich se otočil a překvapeně zamrkal. V místech, kde kapky dopadaly na Salix, se kúra jejího těla začínala hojit.

Téma: Upřednostňuji osobní setkání - 11.4.2018
U studánky
Zastavili u studánky kousek pod vrcholem a začali Salix omývat vodou.
"Nevím, kdo vymyslel tohle putování za klíči, ale ještě že tu není," zavrčel Jindřich.
"Také upřednostňuji, když mohu jednat s dotyčným osobně. Ale město asi nemá lidskou tvář," pokrčil rameny Jan.
"Studánka. Dno," zašeptala Salix. Jan se otočil. Všiml si klíče na jejím dně. Vypadalo to jednoduše, jen pro něj sáhnout. Přesto se bál.
"Odteď to bude podle našich pravidel," prohlásil Jindřich. "Klíč bereme všichni nebo nikdo."
Jan vděčně kývl. Vložili ruku do vody. Najednou se zdálo, že je něco táhne ke dnu.
Jindřich měl pocit, že se topí.

Téma: Kyselé vítězství sladká prohra - 12.4.2018
Třetí klíč
Jindřich vyplaval na hladinu. Netušil kde je. Věděl ale, že nesmí panikařit. Rychle doplaval k nejbližšímu břehu, kde už na něj čekala Salix. Veškerá zranění, která jí zvířata způsobila, byla pryč.
U paty modřínu zdvihni malého bratra skály, nesl se vzduchem Janův hlas. Jan však nikde nebyl.
Salix se rozplakala. Jindřich ji objal. Chtěl ji utěšit, ale byl v šoku, že ze sebe nedostal ani slovo.
"Mám klíč," fňukla vrbová dívka. Jindřich jej od ní převzal a přidal k ostatním.
Třetinu cesty měl za sebou. Ale za jakou cenu? Přesto že trpěl ztrátou Jana, byl rád, že je Salix zdravá.

Téma: První třída - 13.4.2018
… se dívá za dívkou …
Jindřich konečně poznal, kde se nacházeli. Byli u Borečáku. V duchu zaúpěl.
Rada, kterou jim Jan poslal po vlnách rybníka, jim byla k ničemu. Jako to, že dokázal poznat modřín ještě než nastoupil do první třídy na Jižňáku.
"Skvělé. Hledej u kořene modřínu v jediném místě, kde je modřínů háj," pronesl nahlas a měl co dělat, aby z hlavy zapudil melodii známé písně. Moc mu nepomáhala představa, že se modříny otáčí za vrbovou dívkou, jako by ji vítali.
"Co asi bude ten malý bratr skály?" zamyslela se Salix.
"Prostě nějaký kámen," odpověděl Jindřich a doufal, že jich tu nebudou mraky.

Bonusové téma: Tma tmoucí - rozhlasová hra - 14.4.2018
Poslepu
Zpěv ptáků utichá.
Vrbová dívka (vyděšeně): Jindro? Jindřichu! Jsi tu? Prosím, ozvi se!
Jindřich (naštvaně): Co to sakra je? Kdo vypnul světlo? Tohle už přestává být vtipné!
Ticho protrhá žabí kvakot.
Jindřich (klidněji): Musíme se dát do hledání. Třeba až najdeme klíč, tak ta tma zmizí. Salix, opatrně si klekni a začni hledat u kořenů stromů kámen. Jen u kořenů! Mluvilo se o patě modřínu.
Vrbová dívka (zoufale): Ale já nic nevidím.
Jindřich (odhodlaně): Najdi kámen. Zvedni ho. Dotkni se místa pod ním. Když tam klíč nebude, posuň se dál. Ničeho se neboj. My dva to spolu zvládneme. Důvěřuj mi.

Téma: Pekelný zákazník - 14.4.2018
boží muka
Jindřich nasupeně svižným krokem opouštěl Borecký rybník. Vrbová dívka měla co dělat, aby ho stíhala. V rukou svírala klíč, který se jí nakonec podařilo získat. Jak Jindřich předpokládal, tak se hned poté tma vytratila.
"Zlatá práce na pokladně," mumlal si Jindřich. "Klidně by mohl přijít i samotný Lucifer a já bych se na něj usmíval."
Salix raději mlčela a nechala svého společníka se vyvztekat.
Když konečně došli k Práchovně, zamířil si to Jindřich k božím mukám. Vztek najednou vystřídal smutek.
"Podívej, Salix. Proč má někdo potřebu to ničit?" zašeptal a dal se do úklidu historického sloupu se sochou trpícího Krista.

Téma: Na dně - 15.4.2018
Seznámení na břehu Padrťského potoka
"Děkuji za návštěvu. Zaslechl jsem o vás a toužil vás poznat osobně," ozval se hlas mužský hlas vedle Jindřicha.
Kdyby vrbová dívka nezalapala po dechu, asi by se Jindřich neotočil. Muž, který proti němu stál vypadal jako kopie sochy ve vitríně.
Možná dřív, před všemi těmi blesky, topením se, temnotou a ztrátou přítele, by byl překvapený. Ale teď ne. Fyzickými silami byl na dně a jel už jen na setrvačník.
"Doufám, že to není jediná vaše návštěva. Rád bych si vyslechl všechny vaše úchvatné příběhy," dodal muž, stiskl Jindřichovi ruku a zmizel.
Zůstal po něm jen klíč v Jindřichově dlani.

Téma: Dobře naložený tučňák - 16.4.2018
U Rakováčku
Cestou k Rakováčku Jindřich mlčel. Získání posledních dvou klíčů bylo moc snadné a on netušil, co si o tom má myslet. Navíc z vrásek, které přibyly na tváři vrbové dívky, pochopil, že i ona nad tím přemýšlí.
"A co teď?" pronesl Jindřich, když dosedl na břeh potůčku, skopl boty a namočil si nohy.
"Vy tam! Neděste mi je!" křikl chlápek ze zahrádky a houpavým krokem se k nim blížil. Jindřich se nemohl zbavit představy tučňáka v montérkách.
"Chlapče, hlavně nekopni do toho kovového koše," pronesl pán s úsměvem. "Víš, chovám tam raky. Choval je i děda, když jsem byl dítě."

Téma: Bodláčí - 17.4.2018
Pozvání na svačinu
Starý pán pozval Jindřicha a vrbovou dívku na návštěvu k sobě domů. Vidina kávy a bábovky byla lákavá a Jindřich bez váhání souhlasil. Salix se omluvila, že by ráda zůstala a pozorovala mladé ráčky.
"Víš, chlapče, nejtěžší je odejít a víckrát se neohlédnout za minulostí," prohlásil muž, když odemykal branku na zahradu.
Jindřich si vzpomněl na slova, která vše odstartovala. Až získá šestý klíč, bude muset pokračovat sám.
"Šel bych hned. Jen aby se jí nic nestalo," odpověděl tiše Jindřich s pohledem upřeným k vrbové dívce.
"To, co hledáš, najdeš ukryto mezi bělotrny," prohlásil starý pán a vstoupil do domu.

Téma: Terno - 18.4.2018
Touha po poznání
Jindřich nakonec opustil zahrádku starého pána bez vrbové dívky.
Cestou zpět k náměstí si pohazoval s šesti klíči a přemýšlel, proč by měl pokračovat. Byla to cesta za Vypravěčem. Salix ho toužila znovu spatřit. Ale ona s ním teď nebyla a Jindřich tedy neměl důvod dál shánět klíče.
Posadil se u kostela Nejsvětější Trojice na lavičku a uvažoval, že by se prostě vrátil ke svému starému životu. Jen by o svém dobrodružství sepsal knihu. Byl by slavný a Katka by se k němu vrátila, protože by pochopila, jak úžasný je.
Jenže něco ho nutilo pokračovat.
Zvědavost!
Toužil poznat toho Vypravěče.

Téma: Dcera svého otce - 19.4.2018
Poděkování
Jindřich se vzedl a rozhodl pokračovat. Začal Plzeňskou branou, která byla od kostela vzdálená jen pár kroků.
Všiml si muže nedbale opřeného o bránu, jak jej pozoruje. Jeho úsměv mu byl povědomý. Pomalu k němu došel.
"Děkuji Vám," pronesl neznámý, objal Jindřich a předal mu klíč.
"Za co?" nechápal Jindřich.
"Za dceru. Kdybyste ji neopustil, čekalo by ji těžké rozhodnutí," odpověděl cizinec.
"Koho?" divil se Jindřich.
"Salix. Musela by zvolit, zda žít nesmrtelným životem a být svým způsobem sama. Nebo se stát člověkem. Bojím se, že je až moc po mně a po zbytek věčnosti by si vyčítala svoji volbu."

Bonusové téma: Já nic já muzikant - nekrolog - 19.4.2018
syn kovářův
Do srdcí nás všech se zapsal nesmazatelnou stopou a nikdy na něho nezapomeneme.
Muž, který pocházel ze skrovných poměrů a při studiích se nestyděl přivydělávat si žebráním.
Muž, který byl vyslán za pražské mistry na Basilejský koncil, kde hrdě stál v čele českého poselstva.
Muž, který byl českým sněmem zvolen arcibiskupem a snažil se o smíření všech stran pod obojí.
Muž, se kterým si dopisovali dva papežové.
Muž, který kázal podporovat zvolení krále, byť ten se snažil snížit vliv kněžstva.
Muž, který měl mnoho možností otočit se zády. Nestarat se o utrpení jiných. Což však odmítal!
Jan Rokycana, syn kovářův.

Téma: Shoď skopce z kopce - 20.4.2018
Bez zaváhání
Jindřich pomalým krokem přešel náměstí a ocitl se v místě, kde měla být Pražská brány. Přemýšlel, kdy se prostředí kolem něj změnilo, a opustil středověk. Možná prošel mezi časy a nevšiml si toho. Rozhlédl se. Všiml si muže v nacistické uniformě sledující dva muže. Přestal uvažovat nad bránou a rozběhl se.
"Wer bist du?" křičel nacista s puškou namířenou na toho z dvojice, který nekulhal.
Jindřich do něj v rozběhu vrazil. Skopčák spadl a skutálel se do řeky.
"Honem, pomůžu vám!" houkl na dvojici a podepřel kulhajícího z druhé strany.
"Musíme ke Stehlíkovi. Přinášíme pozdrav od Hradeckého."
Jindřich oněměl úžasem.

Téma: Odteď jsem optimista - 21.4.2018
Zpátky do středověku
Když dorazili k penzionovanému železničáři, Gabčík s Kubišem mu poděkovali a rychle se schovali dovnitř.
"Tušil jsem, že by se jim mohlo dostat pomoci. Jen jsem nečekal, že to bude přímo od vás," pronesl Stehlík s úsměvem na tváři. "Vydržte chvilku, hned to bude," dodal a zmizel v domku.
Když se vrátil, v ruce svíral klíč. Jindřich netušil, jak k němu Stehlík přišel, ale s radostí jej převzal.
Když poté odcházel směrem k Šťáhlavské bráně, začal věřit, že získání posledního klíče bude stejně snadné jako u těch posledních. Město kolem něj se začalo měnit a opět se ocitl ve středověku.

Téma: Ticho po pěšině - 22.4.2018
Prázdné město
Jindřich pomalu procházel prázdným náměstím. Zatočil do Palackého ulice a spatřil Šťáhlavskou bránu. Musel se nutit, aby se k ní nerozběhl. Těch pár metrů pro něj byla najednou nepřekonatelná dálka.
Když konečně došel k bráně, zjistil, že je zamčená. Jindřich netušil, co by měl dělat. Scházela mu Janova inteligence a Salixin vnitřní klid. Rezignovaně si sedl na zem a rozhodl se počkat. Určitě se někdo objeví a předá mu poslední klíč. Seděl přes hodinu. Pozoroval slunce zapadat. Ale nikdo nepřicházel.
No tak, pomyslel si naštvaně. Přestaň si se mnou hrát a prostě mi ten klíč dej, oslovil v duchu Město.

Téma: Malebná slova - 23.4.2018
Poslední klíč
Šťáhlavská brána se rozzářila tajemným světlem. Jindřich vyskočil a všiml si, že v zámku se třpytí klíč. Rychle jej popadl. Záře se přesunula a obestírala Jindřichovo tělo.
"Držiteli devatera klíčů, slyš. Čtvrtá brána toto město stráží. V té devatero zámků jest. Odemčením brány přístup do dob veškerých sobě zpřístupníš. Poté procházet mnou budeš smět. Lid můj poznávat a chránit. Poslední brána a život tvůj se bude ubírat cestami, o nichž se nikomu nezdálo."
Jindřich se zatajeným dechem naslouchal slovům města. Byl unavený, proto nedával pozor nad líbivými slovy Města. Jediné, co si z nich odnesl, byla potřeba najít Saskou bránu.

Téma: Daně a smrt - 24.4.2018
Napjaté Město
Město pozorovalo Jindřicha, jak odemyká zámek za zámkem Saské brány. Pokud Jindřich nezaváhá, naplní se plán, který spřádalo po celé ty dlouhé měsíce. Dosud vše šlo přesně podle plánu, ale Město stále nemělo vyhráno.
Jindřich odemkl poslední zámek a brána před ním se rozzářila. Město napjatě vyčkávalo. Nemohlo ho nutit. Volba musela být jeho. Taková byla pravidla. Měl veškeré informace, které potřeboval vědět. Stačilo jen nad těmi slovy uvažovat.
Jindřich však nad ničím nepřemýšlel. Vkročil do zářící brány a vynesl tak nad sebou rozsudek. Již nebylo cesty zpět. Aniž by to tušil, zaplatil cenu nejvyšší. Životem i smrtí propadl Městu.

Téma: Zadek sedí - 25.4.2018
Na zápraží
Jindřich se zmateně díval kolem sebe. Stál na dvorku rodinného domku. Všiml si dvou mužů sedících na zápraží.
"Nečekej, že se vrátím, bratříčku," prohlásil jeden z nich ironicky.
"Nikdo se nebude vracet," prohlásil klidným hlasem druhý.
Jindřich cítil, že je na místě, které hledal. Vykročil, aby pozdravil oba starce. Zvládl ale udělat jediný krok. Poté se s ním celý svět začal točit a srdce mu bušilo jako splašené. Padl na kolena a zoufalým pohledem prosil oba muže o pomoc.
Já tu umírám a jim je to jedno. Hlavně, že jim zadky pohodlně sedí na měkkém, pomyslel si Jindřich, než omdlel.

Téma: Pozor kouše - 26.4.2018
Mazlíček
Jindřich se probouzel z mdlob. Stále měl pocit, že se s ním točí celý svět.
"No, bratříčku, koukám, že město vyslalo svého nového mazlíčka," zaslechl posměšný hlas.
"Zbavíš se někdy té nenávisti k městu?" povzdechl si druhý hlas.
"Upálilo by mě za živa, kdybys mu nevyhrožoval," podotkl první hlas.
"Myslíš si, že nás přišel zabít?"
Zmínka o smrti Jindřicha vyděsila. Prudce vstal a mlátil rukama všemi směry. Staré ruce ho pevně semkly. Jindřich nechápal, kde se v někom tak starém bere tolik síly. Pokusil se dupnout svému vězniteli na nohu.
"Mazlíček umí i kousat," zasmál se stařec, ale sevření nepovolil.

Téma: Bez připojení - 27.4.2018
Vypravěč
Když se Jindřich dokázal uklidnit, pozvali ho bratři ke stolu, aby jim o sobě vyprávěl. Neskákali mu do řeči, pochopili, že když jej jednou zarazí, nebude schopen pokračovat.
"Nerad to říkám, ale žádný z nás není tím mužem, kterého hledáš," prohlásil jeden z bratrů.
"Jeden z nás jím býval. Ale už jím není," dodal druhý.
"Ale," nadechl se Jindřich k protestu. Zarazil jej zdvihnutý prst.
"Dřív jsme byli připojeni na magické proudění města. Bratr s požehnáním města, já násilně. Ale oba jsme se toho vzdali," vysvětlil stařec.
"Ani jeden z nás není Vypravěčem. Přesto sedí u tohoto stolu," dodal bratr.

Téma: Co když řeknu ne? - 28.4.2018
Strážce devíti klíčů
"Co když se na to vykašlu?" prohlásil Jindřich.
"Zvolil si cestu k nalezení Vypravěče. Jen sis to vyložil chybně. Prošel jsi několika úkoly. V prvním jsi byl ochoten obětovat pro Město život. Druhý prověřil víru společníků v tebe. Salix věřila, že přežije, protože jsi tam byl. Třetím úkolem si potvrdil, že se nebojíš ve vypjaté chvíli rozhodovat. Čtvrtý byl zkouškou logiky. Pátým si prošel díky soucitu a lásce k minulosti. Šestým si prokázal nejpodstatnější. Dokážeš kráčet sám. Umíš nechat společníky za sebou, když to je nutné. Zbylé tři dostane jen Vypravěč. Jsi strážcem devíti klíčů, jsi Vypravěčem."
Jindřich si povzdechl.

Téma: Tetovaný - 29.4.2018
Čárku za příběh
Netušil, kde se v něm vzala síla opustit oba muže a vrátit se do Města. Přitom to bylo jednoduché. Stačilo jen pomyslet na místo a čas a ve vzduchu se objevila brána, kterou prošel.
Netušil, co znamená být Vypravěčem. Měl snad vyprávět příběhy lidí z města? Pokud to tak má být, začne svým.
Posadil se na náměstí vedle malého chlapce.
"Chceš slyšet příběh tajemný jako město samo?" zeptal se. Chlapec mlčky kývl.
"Dobrá. Ale každý příběh něco stojí," pousmál se Jindřich. "Čárku za příběh," pronesl s úsměvem a nastavil ruku. Chlapec vytáhl barevnou křídu a udělal čáru na hřeb dlaně.

Téma: Se mnou odejde zákon
Splněné přání
Dovyprávěl svůj první příběh. Rozloučil se. Musel najít vrbovou dívku a splnit její přání.
"Jindřichu! vykřikla, když ho spatřila.
"Stále chceš vidět svého Vypravěče?" zeptal se. Salix se celá rozzářila a zmohla se jen na kývnutí.
"Otevřu ti cestu k němu. Ale má to svoji cenu. Staneš se smrtelnou," upozornil ji.
"Otevřeš?" nechápala Salix.
"Jsem novým Vypravěčem," odpověděl s úsměvem.
"Pak ale musím zůstat s tebou!" pronesla pevně Salix. "Vypravěč a jeho věrná společnice."
"Copak je to nějaký zákon?" pousmál se. "Navíc zákony se mění. Jestli chceš být s ním, utíkej."
Otevřel bránu. Salix zaváhala, ale pak do ní vkročila.

Bonusové téma: Hymna (musí obsahovat slova: kalhoty, levně, hnízdit, zbrklý, cink) - 28.4.2018
Hymna Rokycan
Tajné město uvnitř skryté,
tajemným se leskne třpytem.
Ač je staré, je i mládo,
lid svůj vždycky mělo rádo.

Cink, cink, zvony zvoní,
pokud z města pocházíš.
Máš-li navíc paměť sloní,
historií procházíš.

Pevně zapni pásek kalhot,
Vypravěč ti bude druhem.
Věř tohle bude rachot,
budeš tajným dobrodruhem.

Levně ti však město nedá,
zážitek tvůj životní.
Navždy budeš toužit, běda,
po té toulce sobotní.

Jako pták ve větvích vrby,
hnízdit budeš pouze zde.
Neposlouchej lidí drby,
prožij život v zdejších zdech.

Tajné město uvnitř skryté,
tajemným se leskne třpytem.
Ač je staré, je i mládo,
lid svůj vždycky mělo rádo.


V letošním příběhu jsme s postavami navštívili tato místa v Rokycanech:
Žďárský vrch a jeho skalní vyhlídky.
Vrch Čilina s jeho starou hájenkou.
Poslední z vrchů Kotel a jeho studánku.
Borecký rybník napájený Holoubkovským potokem.
Následoval Padrťský potok na Práchovně a navštívení božích muk.
Posledním potokem byl Rakovský potok.
Hlavní hrdina si na chvíli odpočal u kostela Nejsvětější Trojice.
Následně navštívil Plzeňskou bránu.
Po ní hned Pražskou bránu, kde se setkal s Gabčíkem, Kubišem a železničářem
Václavem Stehlíkem, který u sebe Gabčíka s Kubišem ukrýval.
Následovala brána Šťáhlavská.
Poté již zbývala poslední z bran - Saská.
Příběh se odehrál během jediného dne a Jindřich při něm nachodil přibližně 28 kilometrů. První trojici klíčů získali postavy za přibližně 9 hodin. Další trojice byla získána do 2 hodin. Poslední trojice zabrala nejméně času a Jindřich ji získal za 1 hodinu. Celkem tedy 13 hodin.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama